Angličtina Siblíková

Halloween 2017

Vzhledem k naší sdílené zálibě ve Stopařově průvodci po galaxii jsme účastníkům naší letošní halloweenské párty představili jedno z nejhorších a nejobávanějších monster, s nimiž se člověk během svého prozkoumávání vesmíru setkává - byrokracii (ne, skutečně to není ani Žravá blátotlačka z Traalu). A jak jinak než ve vogonském stylu.

A tak kromě vyplňování povinné “Invitation form” byli účastníci obtěžováni dotěrnými otázkami v dotaznících i na našich stopařovských stanovištích. Papírování se například nevyhnuli na originálním Vaškově stanovišti, kde jim on, skutečný student medicíny, nejprve diagnostikoval jistou smrt, ale vzápětí nabídl zázračné vyléčení oplátkou za podpis smlouvy. Ta se ale podepisovala krví a děti v ní upisovaly jak duši svou, tak duše příbuzných a veškerý rodinný majetek. Což kupodivu málokomu vadilo, neboť záhy dostal pochybnou, leč sladkou léčbu ve formě spousty pilulek a úžasné razítko. Celé toto představení bylo inspirované skečem, jejž Douglas Adams napsal pro Monty Python.

Objevila se tu i další ryze stopařovská stanoviště, jako třeba lov babylónských rybek, zaštítěný Vandou Humlovou, “nerfní” střílení na Vogony, které si kromě deskovek vzala na starosti moje Mariánka (premiérově v roli pomocnice), stavění kosmických lodí v Galaxy Truckeru (jedno ze stanovišť, u kterého měl svoji halloweenskou premiéru a rovnou v roli pomocníka zase Kuba Stodůlka), tvorba Vogonků z perníčků vymyšlená mojí studentkou cukrařiny Eliškou nebo moje stanoviště Adams’ Family, kde byli účastníci testováni ze svých znalostí ohledně autorova života a díla. Mnozí velmi dlouze a velmi důkladně.

Kromě toho toho jsme samozřejmě připravili i známá a osvědčená stanoviště jako je (již tradičně Evino) pojídání lívanců bez užití rukou, lovce duchů, se kterým si skvěle poradil Martin Novotný nebo fotbálek, nad kterým se pokoušel bdít Honza Dospěl.

Co se spojení se Stopařovým průvodcem týče, nelze nezmínit dentrassijské speciality našich hostů, někdy vskutku mimozemské, a především jejich úžasné kostýmy - vypíchněme například vlastnoručně vyrobené koncentrátory na citronový pohon, po jednom od Marvina a Forda Prefecta, nebo všechny rozkošné stopaře s ručníky.

Došlo se i na premiérové shlédnutí videí z táborů, jež byla horlivě vylepšována až takřka do poslední chvilky. Komentáře k nim a všeobecně k průběhu akce byly jak ve vogonštině, tak v jazyce o něco jemnějším a srozumitelnějším, s jejímž překladem tlumočnici pomáhala babylónská rybka v uchu.

Výprava za pokladem přišla na řadu až po vyplnění posledního, hodnotícího dotazníku. A sladkou odměnu, zabalenou tentokrát stylově v malém ručníčku, si děti mohly odnést až poté, co Honzovi daly správnou odpověď na otázku, kolik se na naší zahradě ve světle svíček skrývá myší, záludně ukrytých mezi velmi podobnými obrázky, třeba slonů. Shodou náhod to byla samotná odpověď na Základní otázku života, vesmíru a vůbec, takže pokud se někdo nedopočítal ani na podruhé, tato nápověda mu jako pravému stopaři po Galaxii musela stačit ;)

Pokud bych měla vyjádřit nejsilnější dojem, který ve mně po našem vlažném a nijak zvlášť vzrušujícím (převážně) vogonském večeru převládal, bude to ten, že je neuvěřitelné, nakolik tak “dospělácká” a pro některé snad těžko pochopitelná knížka jako Stopařův Průvodce Galaxií může oslovit kluky, holky a všechny další individua napříč generacemi. Vždyť Terezka se mi na mém stanovišti svěřila, že jí ho maminka koupila a že ho už teď, v devíti letech, začala číst :)

Silvie Žravá zvaná Blátotlačka